Jak proměnit balkon v ložnici pro hosty i pohodlné posezení

Jídelní stůl má v malém domě dvojí život. Ráno je to pracovní plocha, odpoledne místo na svačinu, večer centrum večeře. A pokud máte otevřený obývák s kuchyní, stůl se stává vizuálním středobodem celého přízemí. Zvolili jsme proto kulatý model, který se vejde do rohu a nikdo do něj nenaráží. Kolem něj mám čtyři židle, z nichž dvě jsou skládací a visí na zdi v předsíni. Když přijde víc lidí, prostě je sundám. Tento způsob myšlení je pro townhouse interior design naprosto zásadní. Nenechte se zlákat k tomu, že si koupíte obří rohovou sedačku, protože vypadá skvěle v showroomu. V úzké místnosti vám ukradne světlo a vytvoří tunel. Raději zvolte dvě menší křesla a mezi ně dejte konzoli, která slouží jako bar. Každý kousek musí mít jasný důvod, proč v domě je. Pokud ho nemá, patří na půdu, do garáže nebo k novému majiteli na Bazo


Myslete na to, že pokud máte malý byt, každý nábytek by měl plnit dvě funkce. U nás doma to platí dvojnásob. Koupelnové obklady jsme zvolili v matném provedení, aby na nich nebyla vidět každá kapka vody. V obýváku zase potřebujeme, aby se pohovka dala rychle přeměnit na lože a zase zpátky, aniž byste museli přesouvat celou místnost. click-clack mechanismus jsme testovali v obchodě asi desetkrát, než jsme se rozhodli. A vyplatilo se – dnes zvládne přeměnu i dítě během několika vteřin. Podstatné je, že po složení vznikne rovná plocha, kam lze umístit kvalitní matr


Obývací pokoj je srdcem každého domu, ale v řadovce se z něj snadno stane průchozí koridor. Tudy se chodí do kuchyně, tudy na zahradu, tudy do schodů. A vy uprostřed stojíte s konvicí v ruce a přemýšlíte, kam s konferenčním stolkem, aby do něj pořád někdo nevrážel. První rok jsme měli jen koberec a polštáře na zemi, protože každá židle překážela. Pak jsem objevila princip, který mění pravidla hry. Místo masivního stolu jsem zvolila lehký model na tenkých nožkách a ke stěně umístila lavici. Když přijde víc lidí, lavice se posune. Když je klid, slouží jako odkládací plocha. A pod ní jsem nechala vyrobit úzké zásuvky na deskové hry. Townhouse interior design totiž nestojí na tom, co koupíte, ale na tom, co vymyslíte. Zkuste si v obchodě sednout na židli, která stojí v řadě. Pak si ji postavte ke zdi, abyste viděli, kolik místa ukrajuje. Každý centimetr navíc v uličce mezi nábytkem je vykoupe


Dětský pokoj je v řadovém domě testem vaší trpělivosti. Dítě roste, mění se jeho potřeby a vy byste nejradši každý rok předělávali celou místnost. My jsme místo stálého nábytku zvolili systém, který roste s ním. Původně jsme měli jen matraci na zemi a dva koše na hračky. Postupně přibyla psací deska, pak police, nakonec pull-out sofa pro kamarády na přespávačku. U té jsem se dlouho rozmýšlela, protože většina výsuvných sedaček má tenké područky a tvrdý sedák. Našli jsme ale model s click-clack mechanismem, který funguje na principu sklopení opěráku. Žádné vytahování a složité posouvání. Stačí zatáhnout za pásku a sedačka se změní v rovnou plochu. A protože je potažená odolnou velvet upholstery, dítě ji může umazat od pastelek a stačí ji přetřít vlhkým hadrem. Sametový povrch navíc dodá malé místnosti na útulnosti, aniž by působil těžce. Důležité je, aby nábytek nepřebíjel prostor, ale doplňoval


Když jsme se přestěhovali do našeho řadového domu v pražských Holešovicích, první věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem postavila doprostřed obývacího pokoje starý kufr. Potřebovala jsem někam odložit věci, ale každý centimetr podlahy byl v tu chvíli vzácný. Tenhle typ bydlení má totiž jednu specifickou vlastnost šířka místností bývá tak akorát na to, abyste se při procházení neotřeli rameny o obě stěny. A právě tady začíná opravdové kouzlo townhouse interior designu. Nejedná se o styl, který byste okopírovali z časopisu o vilách. Je to skládačka, kde každý kus nábytku musí nést minimálně dvě funkce. Místo honosných skříní sáhnete po systému, který se vejde do výklenku a ještě vytvoří iluzi prostoru. A přiznejme si, že uklízet hračky, které se válejí přes celou chodbu, vás přestane bavit po třetím zakopnutí. Klíč je v tom, naučit se využívat vertikálu a zároveň nechat podlahu co nejvíc volnou. To je základ, ze kterého budeme vychá


Když jsem se před pár lety stěhovala do garsonky o rozloze 24 metrů čtverečních, první noc jsem strávila uprostřed krabic a přemýšlela, kam dám aspoň žehličku. Všichni mi říkali, že malý byt znamená jednoduchý život, ale realita byla jiná. Každý centimetr podlahy se rázem stal vzácným zdrojem a já zjistila, že klasické skříně nestačí. Trik není v tom, mít méně věcí, ale chytře je uložit. Začala jsem u postele. Místo obyčejné konstrukce jsem pořídila bed with storage, který skrývá pod sebou celou sezónu lůžkovin, polštářů a zimních dek. Najednou jsem měla o padesát litrů prostoru navíc a žádné krabice pod postelí nehyzdily ložn