Rodinný dům s dětmi aneb jak na chaos s nadhledem

Osobně jsem strávila hodiny na internetu hledáním kombinace krásy a funkčnosti. Nakonec jsem zjistila, že nejdůležitější je osobní zkušenost. Jezděte do showroomů a zkoušejte. Nenechte se zviklat reklamou. Ten nejdražší model nemusí být ten nejlepší pro vaše tělo. Moje současná pohovka má sametový potah v tlumené šedé, click-clack mechanismus a pod sedákem schovaný box na přikrývky. Když přijedou přátelé, rozložím ji během deseti vteřin, hodím na ni povlečení a je hotovo. Ráno ji složím zpět a obývák vypadá jako předt


Poslední rada se týká celkového layoutu místnosti. Kids room design by měl být flexibilní. Nepřibíjejte skříně ke zdi, pokud nemusíte. Nábytek na nožkách je lehčí přesouvat a vysávat pod ním. Lehátko nebo křeslo umístěte tak, aby dítě mělo výhled na dveře. Malé děti se bojí, když nevidí, kdo vchází. A pokud máte místnost, kde spí sourozenci, oddělte jejich zóny kobercem nebo paravánem. Každý potřebuje svůj koutek, i když je místa málo. U nás funguje malý stan uprostřed pokoje. Starší v něm čte, mladší si hraje. A když přijde večer, stan se složí a místo se uvolní na spaní. Děti se učí respektovat prostor druhého, přitom mají dost místa na své aktivity. Žádný kus nábytku nestojí osamoceně, všechno spolu souvisí. A to je na celém zařizování to nejdůležitěj�


Materiál čalounění je další věc, kterou bych nepodcenila. V dětském pokoji se leje, maluje, strouhá pastelky a občas i zvrací. Naše první pohovka měla bavlněný potah. Po třech měsících vypadala jako po deseti letech používání. Pak jsme pořídili kousek s velvet upholstery. Sametový povrch je překvapivě odolný. Skvrny stačí otřít vlhkým hadříkem a srst domácích mazlíčků se na něm nechytá tolik jako na hrubých tkaninách. Navíc samet působí luxusně, aniž by byl křehký. Děti si na něj rády lehnou při sledování filmů. Jen pozor na ostré hrany nábytku a zipy na oblečení - i samet se může při nešetrném zacházení poškodit. Pokud máte hyperaktivní dítě, zvažte raději mikrovlákno nebo koženku. Samet vyžaduje občasné vykartáčování proti zplihnu


Když už jsme u spaní, nesmíme zapomenout na materiály. Donedávna jsem si myslela, že kuchyně a látkové čalounění nejdou dohromady. Vůně smažené cibule vs. sametový povrch? Znělo to jako noční můra. Omyl. Moderní textilie, zejména sametová čalounění, se dají ošetřit impregnací proti vodě a mastnotě. Navíc působí luxusně a hřejivě. Mám doma pohovku potaženou tmavě modrým velvetem. Všichni se diví, že ji používáme přímo u kuchyňského ostrůvku. Stačí jednou za čas přejet vlhkým hadříkem a je jako nová. A to nejlepší? Když přijedou rodiče, stačí pár pohybů a mají k dispozici plnohodnotnou postel. Žádné hledání místa pro nafukovací matr


Když jsem před lety zařizovala svůj první malý byt o rozloze 38 metrů čtverečních, myslela jsem si, že kitchen design je to nejdůležitější, co musím vyřešit. A měla jsem pravdu jen napůl. Kuchyň jsem vymyslela do detailů, ale obývák jsem podcenila. Koupila jsem levnou pohovku, která vypadala hezky na fotce, ale po třech měsících se propadala a každý večer jsem probouzela s bolavými zády. Tehdy mi došlo, že bez kvalitního spaní je i sebelepší kuchyň k ničemu. Zásadní chyba? Zapomněla jsem, že v malém bytě musí jeden kousek nábytku zvládat dvě role najed


Úložné prostory jsou v dětském pokoji noční můrou každého rodiče. Hračky, knihy, oblečení, výkresy. Všechno potřebuje své místo. Když jsme zařizovali pokoj pro dceru, pořídili jsme postel s vestavěnými šuplíky pod lůžkem. Do každého šuplíku se vejde úplně všechno. Lůžkoviny, sezónní oblečení, dokonce i lyžařská bunda. Tento kus nábytku šetří místo, které by jinak zabrala komoda nebo skříň. A protože šuplíky jsou na kolečkách, dítě je samo vysune a uklidí. Jen doporučuji pořídit kvalitní výsuvný systém s tichým dojížděním. Levné kovové lišty časem skřípou a zadrhávají se. Už jsme to zažili. Teď máme v obou dětských pokojích tiché výsuvy a rozdíl je obrovský. Děti si uklízí samy, protože to není otrava. A když přijde návštěva, stačí zatáhnout za madlo a pokoj je do pěti sekund uklize


V obývacím pokoji jsme pak uplatnili stejný princip. Klasická pohovka byla nahrazena modelem, kde pod sedákem najdete zásuvku na hračky. Děti si ji zamilovaly, protože do ní můžou večer rychle naházet kostky a panenky, aniž by musely třídit. A já nemusím každý večer stoupat na špičky, abych někam uložila rozházené stavebnice. V rodinném domě s dětmi tohle není detail, ale základ přežití. Bez chytrého úložného systému bychom se utopili v chaosu. Samozřejmě, ne všechno jde schovat. Věci, které používáme denně – pastelky, nůžky, papíry – mají košík na poličce, ale aspoň nekončí na z